veronika holišová EFT

Náš NE(přítel) strach. Jak s ním pracovat?

Jako narozená miminka jsme se báli pádu z výšky a hluku. Většina ostatních strachů, které nás dnes sužují je převzatá nebo naučená. V průběhu života se naše strachy mění a když je necháme zajít moc daleko cloumají námi a velmi ovlivňují náš život a rozhodování.

Pamatu­ji si, že jako dítě a dospí­va­jící žena jsem měla stra­ch ze spousty věcí. Vlast­ně jsem měla poc­it, že se pořád něče­ho bojím. Někdy kolem 18 roku jsem si přečet­la kni­hu od Josepha Mur­phy­ho: Jak použí­vat zákony mys­li. Byl to pro mě velký mil­ník, pro­tože ve mně zažehla touhu se v této oblasti dále učit a hle­dat svo­ji ces­tu. Zjis­ti­la jsem, že se svý­mi stra­chy žít nemusím, když nech­ci, jsou různé způ­so­by, jak s nimi pra­co­v­at a je jen na mě, který si zvolím.

Dnes s nimi aktivně pracu­ji a pouštím je ze svého živ­ota pryč. O jed­nu takovou tech­niku se s vámi v tom­to článku podělím. Nejdříve si, STRACH trochu více roze­bereme a podíváme se oč se vlast­ně jed­ná a co s našim tělem umí udělat.

Co to strach je?

Je to emoce, určitá for­ma energie, která v sobě má tu sílu a moc nás ovlád­nout. V pod­statě je jen myšlenk­ou v naší hlavě (což je dobrá zprá­va, pro­tože to zna­mená, že s ním můžeme aktivně pra­co­v­at), má také mno­ho fyz­ick­ých pro­jevů od chvění, zrych­leného dýchání, bušení srd­ce, husí kůže, zbled­nutí až po zvýšení krevního tlaku. Původ­ně nám stra­ch v dávných dobách i nyní měl sloužit k tomu, aby­chom se vyh­nuli hrozící­mu nebezpečí (napřík­lad divoké šelmě). Motivu­je nás k útěku nebo obraně a mno­hdy tím neu­věřitel­ně zná­sobí naše schop­nos­ti. Tady by ale jeho úlo­ha, která je poz­i­tivní měla skončit.

Naše nejběžnější strachy.

Děti pře­bírájí své stra­chy od dospělých a někdy i z nevhod­ných pohádek, může to být stra­ch ze strašidel, ze školy, ze známek, ze tmy, z dospělých. V dospělosti z práce, z nemo­ci, z odsouzení, ze smr­ti, a kupo­di­vu nejvíce se bojíme veře­jného pro­je­vu. Mno­hdy nás děsí věci, které nemůžeme ovlivnit i věci, které ovlivnit můžeme, jen máme zase ten STRACH udělat krok do nezná­ma, pro­tože nevíme, co nás čeká. Stra­ch nám našep­tává: “Co když to bude ještě horší?” A tak mno­hdy setrváváme v pra­cov­ním prostředí, které nás drtí. Ve vztazích, které jsou vyhořelé nebo úplně neprospěšné a my ztrácíme radost ze živ­ota. A pro­tože je naše mysl oprav­du fascin­u­jící, tak v tom­to pří­padě si můžeme naším stra­chem z něče­ho danou věc, které se bojíme oprav­du do živ­ota přitáhnout.

Uvedu zde 2 příklady, jak je možné na naše strachy pohlížet pozitivně:

Odchod z nefunkčního vztahu.

Tady se čas­to setkáváme se stra­chem ze samo­ty, finanční tís­ně a vel­mi známý všudy pří­tom­ný: “co tomu řeknou ostatní?”

SAMOTA: Ano, najed­nou budete sami, co si počnete? Víte samo­ta je někdy dar, který můžete využít ke své­mu rozvo­ji, věno­vat čas jen sobě a zaho­jit rány, které vznikly. Také je to čas nal­adění se na to, co oprav­du chci od svého živ­ota, budoucího vztahu a part­nera. Jakého part­nera ve svém živ­otě chci? A kdy ho do svého živ­ota budu chtít vpustit?

FINANCE: I tato situ­ace vnese do vaše­ho živ­ota nové výzvy a tře­ba vám pomůže odem­knout právě váš skry­tý poten­ciál, který si v sobě každý z nás neseme.

CO TOMU ŘEKNOU OSTATNÍ?: Na tom pře­ci vůbec nezáleží, nikdo nejde ve vašich stopách a tudíž nikdo nemá prá­vo vás sou­dit, i když něk­teré poznámky mohou bolet a mrzet, čím méně jim budete přik­lá­dat na vážnos­ti, tím méně se vás dot­knou. Krás­ně o tom píše Miguel Ruiz v knize 4 DOHODY a úžas­ně slovně a divadel­ně tuto kni­hu zpra­co­v­al Jar­da Dušek, najdete i na youtube.

Odchod z práce, která mě nenaplňuje.

Tady větši­nou přichází stra­ch ze ztrá­ty jis­to­ty, a nebo násled­né finanční tísně.

ZTRÁTA JISTOTY: ztratíme jis­to­tu, to ano, ale jis­to­tu, která nás nenaplňu­je, která nás naopak brzdí v tom jít za svý­mi sny a vize­mi. Uskutečnit to co nám jako jedinečné bytosti na tom­to světě bylo dáno do vínku.

FINANCE: Je to opět vne­sení nové výzvy, která vám pomůže odem­knout váš skry­tý poten­ciál, který si v sobě každý z nás neseme. Dejte mu šan­ci, věřte mu a dveře vám budou otevře­ny, pak už stačí jen vstoupit a vytr­vat, pro­tože nic se nezrodí ze dne na den.

Syťte svou mysl poz­i­tivní energií, aby neby­la vyprahlá jako poušť.

 

Víte proč je tak důležité na strach pohlížet z té pozitivní strány aneb strach jako vibrace.

Když se na stra­ch podíváme z pohle­du vibrací jed­ná se o emo­ci s vel­mi nízk­ou frekvencí ste­jně tak, jako napřík­lad vina, stud, smutek. Čím nižší je naše vibrační energie tím hůře se cítíme a tím také více k sobě při­tahu­jeme lidi a situ­ace se ste­jně nízk­ou vibrací. To vše má samozře­jmě za následek, že se cítíme čím dál hůře, nic se nám nedaří a nev­idíme ces­tu ven. Někdy je nut­né si všech­ny tyto emoce prožít, ale důležité je neutápět se v nich, nechte je sebou pro­jít a pusťit je. Neboť čím více je budete v sobě živ­it, tím více bude růst jejich inten­zi­ta. Zaměřte se na emoce s vysok­ou vibrací jako je radost, vděčnost, lás­ka. U lásky se chvíli zas­tavím, mnozí si jí spo­ju­jí jen se svým živ­ot­ním part­nerem nebo dět­mi, ale milo­vat můžeme živ­ot, příro­du, pozorovat noční oblo­hu, zvířa­ta, dělat věci, které nás baví a nabíjí nás tak pocitem štěstí a lásky.

Určitě jste již slyšeli o zákonu při­tažlivosti. To na co je zaměře­na naše pozornost, to se nám v živ­otě děje. A čím více se něče­ho bojíme, tím více si to do živ­ota při­tahu­jeme. Při­tahu­jte si pro­to do živ­ota to co chcete! Stach to určitě není.

Myšlenky mají obrovsk­ou sílu a kdo se s nimi učí pra­co­v­at, anebo to už dokonce umí, žije radost­něji a svo­bod­něji. Což si mys­lím je to o co by nám v živ­otě mělo jít. Chtějme ho prožít v radosti, neli­tu­jme věcí, které se nám nepove­dou, pro­tože jsou naší školou a posou­va­jí nás na naší ces­tě dál, i když to tak v daný okamžik nevy­padá a my máme poc­it, že se nám bortí svět. Nebortí, naopak! On se zvedá z popela, ve kterém jsme žili a ste­jně jako bájný fénix budeme moct zase vzlétnout.

Včera večer jsem syn­ovi čet­la pohád­ku Hoře Pře­hoře, kde chudák měl pořád smůlu, lep­i­la se mu na paty, kam jen se podí­val a coko­liv udělal. Jeho soused boháč to měl jak jinak než úplně obrá­ceně, na co sáhl, to se mu daři­lo. A tak se jed­nou sta­lo, že chudákovi ukradli i to posled­ní co měl, koně a starou drožku, když jel na trh pro­dat len. Domů musel bos, boty doslouži­ly a když se tak lopotil lesem zako­pl o kořen a spadl. Celý sklíčený a nešťast­ný zvolal: “Ach hoře, pře­hoře”. Najed­nou se před ním zjevila žen­ská posta­va, která narost­la do obří výše. Chudák se jí polekal a zep­tal se: “Kdo jsi?” Veliká žena odpověděla: “Jsem tvé Hoře a teď mě chudáku budeš nosit na svých zádech.” Chudák se zamyslel a řekl: “Milá Hoře rád tě pone­su, ale jsi příliš veliká, nemohla by ses zmenšit?” A Hoře se zmenšo­vala podle toho, jak chuďas řekl, až se mu vešla do tabaťerky. Tam své Hoře zavřel a hodil pod mlýn­ské kolo. Po ces­tě domů si najed­nou začal prozpěvo­vat, neboť Hoře a radost neš­ly k sobě, bylo to po dlouhé době, kdy tak učinil. Najed­nou se mu zača­lo vše dařit, hned po ces­tě domů našel 3 zlaťáky. Hospodářství zača­lo vzkvé­tat a za chvíli se měl ste­jně dobře jako soused boháč.

A co mys­líte, že se sta­lo s boháčem? Ten sousedův náh­lý obrat k lep­ší­mu nemohl snést, a když se od souse­da chuďase, který mu vše v dobré víře vypověděl, hod­lal to zase “naprav­it”. Vylovil souse­do­vo Hoře a pustil ho ven. Hoře byla taaak ráda, že mu řekla: “Od dnešního dne Ti budu stát neochvějně po boku!” Boháč se vylekal, žadonil, prosil ať se vrátí k chuďaso­vi. Hoře se jen zas­mála a řekla: “K tomu co mě tak zle obel­hal? K tomu se já nikdy nevrátím. Teď jsem Tvým věrným stínem.”

Krás­ně tady vidíme, jak neg­a­tivní při­tahu­je neg­a­tivní a poz­i­tivní při­tahu­je poz­i­tivní, pro­to dejte své­mu ener­get­ick­é­mu tělu, to nejlepší, co v danou chvíli umíte, syťte ho poz­i­tivní energií.

Poslouchejte hud­bu, která hladí vaší duši. Choďte do přírody, zamilu­jte se do její vůně, zvuků, stromů, květin. Poslech­něte si čas od času med­itaci (pokud jste zvyk­lí můžete i pravidel­ně). Dopře­jte si ran­ní rit­uál, který vás naplní radostí.

Pouštím…

A tady ode mě máte již zmíně­nou tech­niku, kter­ou využívám, ve chvílích kdy stra­ch, plní a žene mou energii, tam kam nech­ci. Pokud by vás tech­ni­ka emoční svo­body zau­jala nebo jste se chtěli dozvědět něco o jejích principech sep­sala jsem na toto téma eBook: Naučte se pra­co­v­at s neg­a­tivním myšlením 9+1 meridiánových bodů, který si můžete stáh­nout zdar­ma v tom­to odkaze: https://www.veronikaholisova.cz/pro-vas/

Mějte krás­né dny a dovolte si rozkvést.

Veroni­ka Holišová

Díky Pilátes a Tech­nice emoční svo­body vedu své klien­ty k har­monii těla i mys­li, tak aby se cítili každý den dobře a mohli si plnit své vize a přání. Více o mě najdete tady: Můj příběh

Jsem autork­ou těch­to eBooku:

Jste žena a necítíte se v těle dobře ať už po psy­chické či fyz­ické stránce? Podíve­jte se, co vám nabízí můj eBook: Vaše tělo je dar, dovolte mu rozkvést.

Chcete věmodě pra­co­v­at se svou mys­lí? Stáh­něte si zdar­ma eBook: Naučte se pra­co­v­at s neg­a­tivním myšlením.

Kon­tak­to­vat mě můžete na info@veronikaholisova.cz

Ten­to článek lze nekomerčním způ­sobem šířit v orig­inál­ní for­mě s uve­dením jmé­na auto­ra a aktivním odkazem na stránky www.veronikaholisova.cz a vše­mi další­mi uve­dený­mi aktivní­mi zdro­ji, včet­ně této poznámky.