veronika holišová EFT

I terapeuti mají svá temná údolí

EFT metoda emoční svobody

 

Prožívám teď jed­no z hlubokých, sil­ných a zároveň léčivých období, i když mě sto­jí slzy a navra­cení se v čase zpět do chvil, kdy mi neby­lo nejlépe. Ale vím, že je to více než potřeba.

S tím, jak se otevírám svě­tu, volá mé tělo i mysl po očistě. Za živ­ot se nám nastřádá spous­ta “trau­mat” (věci, které se nám vry­ly pod kůži a nepří­jem­ně ovlivňu­jí náš nynější živ­ot, ať už fyz­ick­ý­mi bolest­mi (u mě migrény, hemoroidy) nebo psy­chick­ou nepo­hodou (o které budu psát níže).

Co je pro mě vel­mi zají­mavé je to, do jakých míst (živ­ot­ních situ­ací) mě toto čistění přináší.

 

VINA, poc­it mých posled­ních dní.

Artíček poma­lu ros­te a dostává se do věku Theodor­ka, ve kterém jsme mu domů při­nes­li brášku. Vracím se v mys­li min­u­lostí zpět a prožívám mno­ho okamžiků, které jsou mi líto a tíží mě, jako velký bal­van, ač jsem si myslela, že tam nejsou.

Je mi líto, že tak­to malý cvrček byl kon­fron­tován s pro něj vel­mi složi­tou situ­ací — pří­chod nového čle­na rodiny.

Thedík se na Arťu moc těšil, celé těhoten­ství byl k mému bříšku ochranářský, pořád ho hladil, poví­dal si s ním svou dět­sk­ou řečí a večer i přes den dával na bříško pusinky. Nikdy jsem ho k niče­mu nenu­ti­la, jen jsem mu o miminku poví­dala a ho to fas­ci­no­va­lo. A když nasta­la situ­ace, ve které mu neby­lo dobře, běžel se při­t­ulit k bříšku a tam se uklidňoval.

Ještě i po poro­du si pamatu­ji okamžiky, vyvolané bohužel větši­nou mnou a mým jed­náním k němu, kdy za mnou běžel a chtěl se k bříšku, které už tam neby­lo, přitulit.

Oba klučíky jsme měli pláno­vaně a chtěně, přesto si vel­mi živě vybavu­ji svůj první týden doma po poro­du Artíč­ka, kdy jsem měla, i pod vlivem hor­monů poc­it, že mi snad srd­ce pukne, jak moc mi bylo líto toho, že jsem Thedíčkovi vza­la mámu, když jí ještě vel­mi potře­bo­val. Ze dne na den, jsem tam neby­la tak, jak byl po celý svůj živ­ot zvyk­lý. Máma měla najed­nou druhého človíč­ka, o kterého se musela téměř non­stop starat a neměla sílu na to dovádět jako předtím. Týden jsem chodi­la po bytě v slzách a čas­to utíkala na záchod je skrýt. Jak naložit s takovou situ­ací, aby­chom tomu vní­mavé­mu a úžas­né­mu človíčkovi neublížili?

Včera mým tělem celý den pro­jížděl poc­it viny, seděla jsem s Arťou nad knížk­ou a najed­nou se dosta­la do doby, kdy jsem nad ní tak­to seděla s Théďou, ale ta doba je najed­nou pryč. Jak pomíjivý je čas. Jak rych­le plyne. S pocitem viny jsem potom večer, až byl klid, pra­co­v­ala, pro­tek­ly potoky slz a mému tělu a mys­li se zase trochu ulevilo.

 

 

Proč považu­ji tuto emo­cionál­ní očis­tu za vel­mi důleži­tou pro náš život?

Pro­tože tyto situ­ace, jako ta moje pop­sané výše, kdy jsem oprav­du, vel­mi, vel­mi inten­zivně znovu ucíti­la ránu z min­u­losti, která neby­la vyléčená, se na sebe nabalu­jí. Aniž bychom si to uvě­do­movali, ovlivňu­jí náš živ­ot, pos­to­je, reakce, ale také náš zdravot­ní stav v pří­tom­ném okamžiku.

Po pročištění neg­a­tivních emocí se nám výrazně uleví. Naše tělo se dostane opět do rovnováhy a naše mysl do pohody.

Pokud i vy cítíte potře­bu pročis­tit neg­a­tivní emoce, ale nemáte odvahu jít na ter­apii, můžete si tech­niku emoční svo­body vyzk­oušet sami v pohodlí vaše­ho domo­va. Nap­sala jsem e‑book, který vás její­mi zák­la­dy provede. Můžete si ho vol­ně stáh­nout ZDE

Zajímá vás, jak jsem během 4 dnů, kdy jsem cítíla poc­i­ty viny, pra­co­v­ala se svý­mi emocemi?

1. den

Zača­lo to vše s pří­cho­dem men­stru­ace, o této fázi je zná­mo, že žena je nejvíce ve své intu­ici, tudíž jí i nejvíce mohou volat emoce, které potře­bu­jí zaho­jit. V této fázi se mi to stává vel­mi čas­to, mno­hem častěji než v jiných.

Zavalil mě náh­lý poc­it lítosti, že Thedíček teď má období, kdy nechce jezdit domů spát. Vysvětlu­je mi to tím, že u nás ho pořád něco ruší, což se nedívím pro­tože Atrík se zatím v noci pořád budí na kojení, a tak ho to může rušit, navíc jsou klu­ci opační­ci. The­da noční sova a Arťa ran­ní ptáče. Pro rodiče dosti smrtel­ná kombinace😅

V noci jsem si před spaním dala 15 min­ut pro sebe. Lehla si, ponoři­la se do hlubokého dýchání a necha­la emoce vyplout ven. V momen­tě, kdy jsem cíti­la inten­zivní emo­ci a uměla jí poj­men­o­vat a stanovit její hod­no­tu. Jsem začala s poťukáváním:

I přesto, že cítím velk­ou lítos, že vedle sebe nemám Theďu, mám se ráda a při­jímám se. (3x zopaku­ji a ťukám na karate bod)

Po ladící větě jsem přešla k upomí­nací frázi a 9 meridiánovým bodům. Upomí­nala jsem JE MI TO LÍTO. Pok­lepá­vala jsem do doby úlevy. A poté usla.

2. den

Druhý den mnou začaly prou­dit pochyb­nos­ti o tom jestli jsem to celé zvlád­la a kolik chyb jsem jako máma udělala.

Mých 15 min­ut před spaním: Přes hluboký dech se naciťu­ji na emoce. V momen­tě, kdy jsem cíti­la inten­zivní emo­ci a uměla jí poj­men­o­vat a stanovit její hod­no­tu. Jsem začala s poťukáváním:

I přesto, že nevím, jestli jsem dobrá máma, mám se ráda a při­jímám se. (3x zopaku­ji a ťukám na karate bod)

Upomí­nací fráze: NEJSEM DOST DOBRÁ MÁMÁ.

Pok­lepá­vala jsem opět do doby úlevy.

3. den

Tady už začal pozvol­na nas­tupo­vat můj poc­it viny.

Mých 15 min­ut před spaním.

I přesto, že cítím vinu za celou situaci, mám se ráda a při­jímám se. (3x zopaku­ji a ťukám na karate bod)

Upomí­nací fráze: JE TO MOJE VINA.

Pok­lepá­vala jsem do doby úlevy.

4. den

Teprve tady cítím, že narážím na jádro pud­la. Během celého dne se mi vrací vzpomínky na dobu, kdy jsme s Arťíčkem přišli domů z porod­nice a cítím lítost vůči Thedíčkovi u každé vzpomínky, která mi bleskne hlavou.

Večer mě čeká nejtěžší práce z těch­to 4 dnů.

Ule­hám do postele a už jen myšlen­ka na to období spouští mé slzy.

Přes hluboké dýchání se dostávám k EFT.

I přesto, že cítím, že jsem Theďu zradi­la, mám se ráda a příjímám se. (3x zopaku­ji a ťukám na karate bod)

Upomící fráze: ZRADILA JSEM HO

Bylo to pro mě vel­mi bolestivé a bylo tam této emoce oprav­du mno­ho. Pok­lepá­vala jsem do úlevy a pak si dala ještě poz­i­tivní kolečko. CHCI BÝT LEPŠÍ MÁMOU.

Ani nevíte, jak se mi po těch­to 4 večerech vnitřně ulevilo! Jako kdy­by ze mě spadl jeden težký balvan.

Emoce, které jsem tady zmíni­la nemusí nut­ně být emoce, které tenkrát Theďa v té situaci cítil. Vždy jsou to naše emoce a naše bloky, se který­mi potře­bu­jeme pra­co­v­at. Vel­mi se nám tím uleví a získáme od situ­ace odst­up a dokážeme na ní vidět to dobré někdy až krásné.

 

Mějte se krás­ně a dovolte si rozkvést.

Spe­cial­izu­ji se na propo­jení Pilates a Tech­nice emoční svo­body, vedu své klien­ty k har­monii těla a mys­li, tak aby se cítili každý den dobře a mohli si plnit své vize a přání. Více o mě najdete tady: Můj příběh

Jsem autork­ou těch­to eBooku:

Pro ženy jsem vytvoři­la video eBook, který vám navrátí lásku ke své­mu tělu a to nejen po psy­chické, ale také po fyz­ické stránce. Zajímá vás více? Vaše tělo je dar, dovolte mu rozkvést.

Chcete věmodě pra­co­v­at se svou mys­lí? Stáh­něte si zdar­ma eBook: Naučte se pra­co­v­at s neg­a­tivním myšlením.

Kon­tak­to­vat mě můžete na info@veronikaholisova.cz

Ten­to článek lze nekomerčním způ­sobem šířit v orig­inál­ní for­mě s uve­dením jmé­na auto­ra a aktivním odkazem na stránky www.veronikaholisova.cz a vše­mi další­mi uve­dený­mi aktivní­mi zdro­ji, včet­ně této poznámky.